Image by torstensimon from Pixabay
Úvod
Během posledních pár dní se v České republice i v některých dalších evropských zemích objevuje mnoho otázek ohledně vakcíny AstraZeneca. K vědecké diskusi ohledně klinických studií se přidaly politické spory na evropské úrovni. Situace je pro mnoho lidí nepřehledná.
V tomto článku se pokusíme odpovědět na některé otázky ohledně vakcíny AstraZeneca, včetně upozornění na témata, na která v tuto chvíli není jasná odpověď.
Jsme si vědomi, že nové studie ohledně vakcín proti nemoci COVID-19 se objevují téměř každý den. Od publikování prvních výsledků před pár měsíci je (a bude) i AstraZeneca předmětem mnoha dalších studií. Díky jejímu brzkému využití ve Spojeném království (navíc právě u rizikových skupin) sbírají experti a výzkumníci důležitá klinická data hodnotící efektivitu vakcíny v praxi. Nové výsledky je tedy třeba neustále sledovat.
Shrnutí
Vakcína AstraZeneca je podle evropských agentur i WHO bezpečná a účinná. Proto ji také v ČR doporučuje Státní ústav pro kontrolu léčiv bez omezení věkové kategorie.
V textu níže se vyjadřujeme ke třem hlavním tématům diskutovaným ohledně vakcíny AstraZeneca:
.
Otázka 1: Jak účinná je AstraZeneca pro lidi starší 65 let?
Situace:
Některé evropské země (včetně Německa či Polska) vydaly doporučení proti používání vakcín AstraZeneca u lidí starších 65 let, kvůli nedostatku dat o účinnosti u lidí nad 65 let.
Původní zprávy v zahraničních médiích zmiňovaly dokonce 8% či 10% účinnost. To bylo ale vyvráceno jako chybná interpretace dat. 10% byla proporce lidí nad 65 let z celkového počtu účastníků v původních čtyřech částech klinických studií finalizovaných v roce 2020.
Skutečnost:
V klinických testech AstraZeneca vakcíny bylo přibližně 10 % lidí nad 65 let. Tabulka pod tímto textem shrnuje základní informace co se týče všech tří zatím dostupných vakcín v České republice.
| AstraZeneca | Pfizer (Comirnaty) | Moderna | |
|---|---|---|---|
| Celkový počet účastníků v klinických studiích | 14,380 | 36,523 | 30,351 |
| – z toho lidé nad 65 let | 1,383 | 7,728 | 7,512 |
| – z toho lidé nad 65 let (%) | 9.6 % | 21.2 % | 24.8 % |
| Účinnost napříč věkovými kategoriemi | 70,4% podle prvotních klinických studií, 84% podle předběžných výsledků nejnovější studie | 95.0% | 94.1% |
AstraZeneca tedy měla menší počet testovaných nad 65 let a menší počet infikovaných celkově i v této věkové kategorii. To vedlo odborníky k prohlášení, že specifickou účinnost pro starší 65 let nelze určit s vysokou jistotou. Evropská léková agentura píše doslova: 15 dní po naočkování druhou dávkou se ve skupině osob starších 65 let objevily 2 nákazy mezi očkovanými vakcínou AstraZeneca a 6 nákaz v kontrolní skupině.
Tato skutečnost nijak nedokazuje nižší účinnost vakcíny AstraZeneca pro seniory, naopak, prostým výpočtem vidíme, že účinnost vakcíny v klinické studii pro danou věkovou kohortu byla 66%. Nicméně je zřejmé, že vzhledem k malému počtu pozorování, a tedy i malému počtu nákaz, je takto vypočítaná účinnost zatížena vysokou mírou nejistoty.
Účinnost napříč všemi věkovými kategoriemi je odhadována přibližně na 70 % (toto číslo se vyvíjelo a vyvíjí v čase, podle dostupnosti nových dat). U starších lidí byla také pozorována podobná reakce imunitního systému jako u jiných skupin – to naznačuje, že efektivita je pravděpodobně také velmi podobná jako pro ostatní věkové skupiny.
Skutečnost je tedy taková, že účinnost vakcíny AstraZeneca pro seniory je velice pravděpodobná, nicméně její přesná míra není (v této chvíli) známa. Na otázku, zda-li ji tedy aplikovat okamžitě, není jediná správná odpověď. Spojené království se rozhodlo pro masivní nasazení vakcíny AstraZeneca i pro seniory, Spolková republika Německo je v tomto ohledu zatím zdrženlivá.
Otázka č. 2: Ochrání vakcína AstraZeneca před mutacemi?
Je třeba také zahrnout otázku ochrany proti novým mutacím viru: Jihoafrická republika zastavila na začátku února očkování vakcínou AstraZeneca, neboť nedávná malá studie naznačila, že vakcína nechrání proti mírnému či středně závažnému průběhu COVID-19 u lidí nakažených právě jihoafrickou variantou. Nicméně, i tato studie má své problémy – vzorek lidí byl velmi malý, pouze 1750 dobrovolníků, z nichž 42 symptomaticky onemocnělo. Je důležité také poznamenat, že Jihoafrická republika nezastavila celé očkování, ale rozhodla se pro testování všech vakcín postupně. Studie bude probíhat po 100 tisícových skupinách, kdy po každém „kole“ takovéto vakcinace zanalyzují počet hospitalizovaných a zhodnotí efektivitu různých vakcín proti jihoafrické variantě.
Naopak, AstraZeneca vakcína je podle předběžných výsledků nejnovější studie z 1. února efektivní proti jiným variantám, včetně britské varianty právě se rozmáhající v Evropě i Česku (74% efektivita proti B.1.1.7 v porovnání s 85% pro jiné varianty). Tato studie ale ještě neprošla recenzním řízením.
Otázka č. 3: Jaké jsou vedlejší účinky vakcíny AstraZeneca?
Vedlejší účinky jsou normálním projevem jakéhokoliv očkování. Většina vedlejších účinků je velmi mírná (např. bolest v místě vpichu či unavenost prvních pár dní po očkování).
Situace:
Široce medializovaná byla 16. února zpráva, že Švédsko, Francie či Německo pozastavily očkování některých skupin AstraZeneca vakcínou kvůli velkému množství případů s vedlejšími účinky, jako je horečka či malátnost.
Skutečnost:
K pozastavení očkování došlo z plánovacích důvodů, kdy se organizace snažily nenaočkovat všechny své zaměstnance a týmy ve stejný den pro případ, že by se náhodou vedlejší účinky projevily u většiny.
Média z některých dalších zemí jako Francie nebo Německo také reportovala vyšší než předpokládaný počet mírných vedlejších příznaků (bolest hlavy, nevolnost). Například jedna nemocnice ve Francii v jednu chvíli hlásila, že 10-15% jejich očkovaných zaměstnanců mělo vedlejší příznaky. Francouzské doporučení neočkovat všechny týmy zároveň ale přišlo na základě 149 oznámení vedlejších příznaků, což představuje jen 1.5 % všech očkovaných ve stejných dnech ve Francii. Toto rozhodnutí tedy bylo zcela preventivní. Francouzský koordinátor očkování Alain Fischer doporučil pro úlevu od těchto vedlejších účinků paracetamol (Paralen).
Takováto doporučení také nejsou vázána jen na vakcínu AstraZeneca. Byla například vydána i ve Spojených státech v prosinci 2020, kdy se zde očkovalo pouze vakcínami Pfizer a Moderna.
Toto jsou vše pouze vybraná data, která nemají dostatečnou statistickou hodnotu.
Existují ale i lépe ověřené informace, například článek v britském lékařském deníku z 8. února. Podle jejich dat z 7.4 milionu očkování Pfizer i AstraZeneca vakcínou je procento lidí, kteří pocítili vedlejší účinky podané vakcíny podobné pro obě vakcíny, a to přibližně 0.3 % očkovaných. Autoři si uvědomují, že očkovaní lidé velmi často vedlejší účinky nenahlašují tak pečlivě jako účastníci klinických studií. Důležité ale je, že reportovaný počet vedlejších účinků je pro obě vakcíny podobný počtu vedlejších účinků při očkování proti chřipce (také přibližně 3 na 1000 očkování). Co se týče vakcín proti Covid-19, mírně problematičtější se ukázala vakcína Pfizer, kde se objevilo několik vážnějších alergických reakcí (v přepočtu ale jen 1–2 případy na 100 tisíc očkování).
Závěr
Nejnovější předběžná studie ohledně účinnosti vakcíny AstraZeneca v reálných podmínkách byla publikována 22.2. na základě skotských dat. Jedná se o studii, která ještě neprošla recenzním řízením.
https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3789264
Velká Británie se z důvodu nedostatku vakcín a nutnosti co nejrychlejšího pokrytí co největšího počtu obyvatel rozhodla odložit očkování druhou dávkou. Studie tedy hodnotí pouze účinnost první dávky, a to v období 28–34 dnů po její aplikaci. Studie srovnává počet hospitalizací více než 1.1 milionu očkovaných (jak vakcínou Pfizer, tak AstraZeneca) s počtem hospitalizovaných neočkovaných. Očkovaní tvoří přibližně třetinu populace (přesněji 35 %). Data ukazují, že počet hospitalizací ve sledovaném období (28–34 den po aplikaci první dávky) klesá pro vakcínu AstraZeneca o 94 % (95% konfidenční interval je 73–99 %). Pro seniory starší 80 let pak studie uvádí bohužel pouze údaje pro obě vakcíny současně (v této věkové kategorii ale obdrželo vakcínu AstraZeneca přibližně 80 % očkovaných, proto studie pravděpodobně neuvádí očkování vakcínou Pfizer zvlášť). Účinnost je nižší než v obecné populaci, ale stále se jedná o zásadní snížení pravděpodobnosti hospitalizace o 81 % (95% konfidenční interval je 65–90 %).
Skutečnost, že vakcíny fungují hůře pro starší občany, není překvapující. Nižší účinnost vakcín v případě seniorů ovšem nijak nezpochybňuje přednostní očkování seniorů před mladšími občany, a to jakoukoliv vakcínou. Závěrem si dovolíme ocitovat jednoduchou úvahu z The Conversation, zdroj:
„Od 28. listopadu 2020 do 1. ledna 2021 zemřelo podle oficiálních statistik ve Spojeném Království 14.633 osob, pouze 1361 z nich bylo ve věkové skupině 20–65 let. Uvažujme hypoteticky, že by již 28. listopadu 2020 bývala byla skupina osob ve věku 20–65 let naočkována, a to vakcínou s účinností 95 %. V takovém případě by bylo zachráněno 1283 životů.
Jak kvalitní by musela být vakcína, abychom zachránili stejný počet životů ve skupině občanů nad 65 let? Výsledek dostaneme jednoduše, stačí vydělit 1283 zachráněných životů s celkovým počtem úmrtí v kategorii nad 65 let, kterých bylo 13.280. Vidíme, že i kdyby pokles účinnosti byl tak dramatický, že by v kategorii 20–65 let měla účinnost 95 % a v kategorii nad 65 let pouhých deset procent – stále bychom zachránili více životů, kdybychom očkovali seniory.“
Ačkoliv čísla pochází z britského kontextu, čísla z ČR by byla velice podobná. Jakkoliv je mírný pokles účinnosti vakcíny AstraZeneca pro seniory velice pravděpodobný (a ve své podstatě očekávaný), neočkovat vakcínou AstraZeneca přednostně seniory (v momentální situaci, kde je všech vakcín nedostatek) by bylo z pohledu potlačení epidemie a záchrany životů s pravděpodobností blízkou jedné velkou chybou.
Rozálie Horká, René Levínský a Jan Trnka
Použité zdroje:
https://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2034577
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2035389
https://www.who.int/publications/i/item/WHO-2019-nCoV-vaccines-SAGE_recommendation-AZD1222-2021.1